Jaké problémy řeší terénní úpravy?
Zvýšená úzkost mezi obyvateli města se stává vážným problémem. Nedávné studie ruských vědců upozorňují na vysokou míru duševních poruch. Asi 60 % světové populace žije ve městech – oblastech s nižší úrovní životního prostředí, což vytváří celou skupinu rizik pro fyzické a duševní zdraví. Přírodní krajiny a jejich biologická rozmanitost mají pozitivní dopad na duševní pohodu, takže plánování a navrhování městských prostorů by se mělo zaměřit na vytváření podpůrného prostředí.
Rád bych poznamenal, že každý rok ve městech přibývá faktorů, které zvyšují stres: znečištěné ovzduší, hluk a vibrace z podniků a dopravy. Následky hlukového znečištění nejsou o nic méně nebezpečné než následky „tradičního“ znečištění. To přispívá ke vzniku jak psychických poruch, tak fyzických onemocnění. Více než 90 % obyvatel města pociťuje značnou škálu negativních důsledků – od alergií až po astma a rakovinu. Hluk a vibrace mají také silný dráždivý účinek, ničí nervový systém a koordinované fungování vnitřních orgánů, což vede k infarktu a mozkové mrtvici.
Hluk byl dlouho vnímán jako problém pouze pro sluchové ústrojí. Moderní výzkumy však ukazují, že má negativní účinky na celé tělo. Pod vlivem neustálého hluku na pozadí města dochází k řadě poruch ve fungování vnitřních orgánů, takže obyvatelé města čelí únavě, bolestem hlavy a hypertenzi. Dlouhodobé znečištění hlukem, které si obyvatelé velkoměst často neuvědomují, vede k vážným následkům – neurózám a depresím.
Města, kde jsou domy postavené z betonu a nejsou obklopeny dostatkem vegetace, vytvářejí tzv. tepelný ostrov – teploty mohou být o 3-5 ºC vyšší než ve venkovských oblastech. Absence městské vegetace optimalizuje výměnu tepla mezi objekty v městském prostředí. Podle WHO městské obyvatelstvo spotřebuje více než dvě třetiny světové produkce energie, což znamená, že města jsou zdrojem až 60 % emisí skleníkových plynů. Obyvatelé měst se stávají jednou z nejzranitelnějších kategorií obyvatelstva vůči problémům životního prostředí.
Techniky neurověd nám pomáhají pochopit, jak lidé vnímají své prostředí. Vaše fyzické a emocionální prostředí určuje úroveň vaší úzkosti, stresu a duševního zdraví. Výzkum mozku pomocí pokročilých technologií, jako je MRI a EEG, poskytuje pohled na spojení člověka s prostředím. Vědci analyzují reakce na různé podmínky prostředí, například porovnávají reakce na snímky městských ulic a lesů a sledují vjemy v reálném čase.
Přírodní krajiny a dokonce i městská vegetace jsou pro lidské zdraví prospěšné. Ve městech se však často snižuje plocha zeleného krytu a přírodní oblasti jsou konsolidovány v omezené oblasti, aniž by byly v případě potřeby rozptýleny po celé aglomeraci. Krajinářský design se zaměřuje na vytváření velkých zelených ploch, ale malé ostrůvky přírody (náměstí, květinové záhony a stromy v rušném centru města) jsou nezbytné k zajištění toho, že lidský mozek dostane alespoň minimální saturaci vzkvétající krajiny, která je nezbytná pro duševní zdraví. . Schopnost řešit dva problémy najednou – duševní pohodu a životní prostředí – změnila strategii městského plánování a pozvedla hodnotu krajinářství na novou úroveň.
Při plánování městských oblastí je třeba vzít v úvahu mnoho aspektů: funkčnost, pohodlí a komfort. Pouze společné úsilí obyvatel, vedení města a podnikatelské sféry pomůže zohlednit všechny faktory ovlivňující zdraví každého z nás. Výzkumy potvrzují, že vůně květin, zvuky zvířat a vjemy z prostředí podporují klid a kreativní myšlení. Čerstvý vzduch a příjemné pocity nám pomáhají cítit se obnoveni.
Kreativní prvky městského prostředí stimulují aktivitu, zlepšují kognitivní zdraví mozku a snižují stres, takže městské plánování a plánování mění přístupy. Architekti nyní zohledňují nejen vzhled a praktičnost městských prostor, ale také způsob, jakým je různí lidé vzájemně ovlivňují a vnímají.
Teorie vědců, že lidé jsou podvědomě hluboce spjati s přírodou, vytvořila základ pro projekty na ekologizaci městského prostředí a reprodukci přírodní krajiny v městských aglomeracích. Projekty založené na konceptu biofilie lze přizpůsobit místním podmínkám, metropolitním i krajským městům, a proměnit teoretické myšlenky ve skutečnost. Například okrasné rostliny v květináčích v centru Moskvy oživují městskou krajinu a park na Archangelském nábřeží se stal lákadlem pro obyvatele města a turisty. Na zlepšení se přitom může podílet každý, například prostřednictvím dobrovolnických projektů sběru odpadků v zeleni nebo programů obnovy ekosystémů.
Vytváření flexibilnějších a zelenějších městských prostorů je nezbytné pro pohodlný život. Lidé se cítí lépe, když jim záleží na životním prostředí. Díky novým technologiím a vědeckým objevům se realizuje řada ekologických projektů, které nejsou možné bez podpory státu a společnosti. Zlepšení prostředí vede k pozitivním změnám ve vnitřním světě člověka, protože ekologie, fyzická a psychická pohoda spolu úzce souvisí.