Jak se poděkuje v marockém jazyce?

marocká arabština – hlavní jazyk Maroko.

Průvodce výslovností

Samohlásky

Souhlásky

h – číst jako ukrajinský G

Běžné dvojhlásky

Seznam frází

hlavní

Ahoj. . (Salam u alaikum ) Dobrý den. . (Salam ) Jak se máš? ? (Kideirin? Lyabez? Becher?) Dobře, děkuji. . (Kulshi mzyen, ahamdulilla ) Jak se jmenuješ? ? ( A Smithek?) Jmenuji se ______. ______. (Kovárna _____ .) Moc ráda tě poznávám. . (Tasharafna ) Prosím (žádost). . ( Lehellick) Děkuji. . (Shukran ) Prosím (odpověď na vděčnost). . (Pskha ) Ano. . ( Naam nebo Eeeh ) Ne. . (LLya ) mohu se prosím zeptat (věnovat pozornost). . (Lehellik, mumkin nsuulek ) Promiň (Omlouvat se). . (Smekheliya ) Sbohem. . (Sakra ) Ahoj (rozloučení). . (Sakra, sbohem ) Nemluvímnázev jazyka [Fajn]. [ ]. (Manhadarsh ​​​​b „jméno jazyka“ [mzyen]) Mluvíte rusky? ? (Kathadar Brussia?) Mluví tu někdo rusky? ? (Shi uahed kathadar hna brussia?) Pomoc! ! (Saaduni!) Opatrně! ! (Andek!) Dobré ráno. . (Sbah Lher ) Dobré odpoledne. . (= ahoj ) Dobrý večer. . (= ahoj ) Dobrou noc. . (Řekla Lilya ) Dobrou noc. . (Řekla Lilya ) Nechápu. . (mafemtsh ) Hledám toalety? ? ( WC Finn Kane?)

Problémy

Nech mě být! ( Baad mynni) Nedotýkej se mě! (Mothercarbinish! – když oslovujete ženu motherkarbnysh – když oslovujete muže DOSLOVA – nepřibližujte se) Zavolám policii (hadi naet polis ) POLICIE! (Polis!) Zastavte zloděje! (Shiddu shfar!) Potřebuji vaši pomoc (Aunni – pomoz mi ) Je to naléhavé! (edo darori!) jsem ztracen (Tleftt ) Ztratil jsem tašku (Tyuadyrt saki ) Ztratil jsem peněženku (točit s pstami ) jsem nemocný (Ena mrid -m.rod, ena mrida -f.rod ) jsem zraněný (Ena Majrokh ) Potřebuji lékaře (Hassni Tbib ) Můžu ti zavolat? (mumkin naet myn andkum?)

Čísla

1 (umyl ) 2juju ) 3doutnající ) 4арба ) 5sardel ) 6 stya) 7sbaa ) 8tma ) 9tsyod ) 10ašra ) 11achdaš ) 12naše ) 13tltash ) 14rbataš ) 15hamstash ) 16Skrýš ) 17sbatash ) 18tma ) 19tsaatash ) 20Ashrin ) 21umyl tě ashrin ) 22tnin u ashrin ) 23doutnající v Ashrinu ) 30mšice ) 40arbein ) 50horký vítr v sahaře ) 60teen ) 70sbane ) 80tmanin ) 90tseyn ) 100mya ) 150mya u khamsin ) 200Mitin ) 300doutnající ) 400rbamya ) 500hamsamya ) 1 000 (elf ) 2 000 (diblík ) 5 000 (hamsa elf = hamsalef ) 1 000 000 (milión ) 1 000 000 000 (miliar ) číslo (nemra ) polovina (nss ) méně než něco (kal myn. ) víc než něco (ktyar myn. )

čas

Nyní (deba ) později (mynbaad ) dříve (kbel ) ráno (sbach ) den (naar ) večer (taneční ) noc (lil ) ráno (Myn sbach ) během dne ( f naar ) Večer (taneční ) v noci (f lil )

hodiny

час (Saha ) dvě hodiny (saatén ) tři hodiny (doutnající suee ) čtyři hodiny (arba t suee ) pět hodin (hamsa t suee ) šest hodin (stya suee ) sedm hodin (sbaa t suee ) osm hodin (tmanya t suee ) devět hodin (tceod suee ) deset hodin (ashra t suee ) jedenáct hodin (hdash suee ) dvanáct hodin (‘tnash suee ) poledne (dohor ) půlnoc (Tnash diel lil ) půl hodiny (nss saha )

Trvání

_____ minuta/minuty/minuty _____ (tkeka, tkeka ) _____ den/dny _____ (Naar, pojďme ) _____ týden/týdny/týdny _____ (Usboa ) _____ měsíc/měsíce/měsíce _____ (Shaar, Shorein ) _____ rok/roky _____ (AAm, amain, snin )

Dny v týdnu

Dnes (lume ) včera (Barkh ) Zítra (jo ) tento týden (Ed usboa ) minulý týden (Je v pořádku dezet? ) příští týden (Usboa zheya ) pondělí (Tnin ) úterý (Doutnat ) středa (Lyarba ) čtvrtek (Khmiové ) pátek (Jamaa ) Sobota (nalít ) neděle (Lhad )

Měsíce

Leden ( ) Únor ( ) Březen ( ) Duben ( ) Květen ( ) Červen ( ) Červenec ( ) Srpen ( ) Září ( ) Říjen ( ) Listopad ( ) Prosinec ( )

Jak napsat čas a datum

Barvy

Černá (khal ) bílá (abied ) šedá (gri (francouzsky) rmadi (r vyslovováno jako francouzský zvuk), nebo khal baird ) červená (achmarský ) modrá (Paprsek ) modrá (Zrak Baird ) žlutá (asfar ) zelená (akhdar ) oranžová (limunium ) fialová (MOV (francouzština) ) hnědá (kauii )

Doprava

Autobus a vlak

Kolik stojí letenka do _____? (pshkhel biye f. ?) Jeden lístek do _____, prosím. (Wawed biye f. lehelický.)Kam jede tento vlak/autobus? (Fin hadiy edak tren/tobis?) Kam jede vlak/autobus do _____? ( Fin Kane Tran/Tobis f. ?) Zastavuje tento vlak/autobus v _____? (Edak tran/tobis khadiukaf f. ?) Kdy odjíždí vlak/autobus do _____? (jméno khadiimshi tran/tobis f. ?) V kolik přijíždí tento vlak/autobus v _____? (jmenuj se hadiuasal tak tren/tobis?)

Hnutí

Jak se dostat do_____? ( ?) . autobusové nádraží? ( ?) . LETIŠTĚ? ( lmatar?) . nádraží? ( ?) . hotely _____? ( ?) . ubytovna pro mládež? ( ?) . ruský konzulát/velvyslanectví? ( esifara erusko?) . střed? ( ?) Kde je hodně _____? ( ?) . bary? ( ?) . hotely? ( ?) . atrakce? ( ?) . restaurace? ( ?) Můžete prosím zobrazit _____ na mapě? ( ?). ulice (zanca ) Odbočte doprava (dur aaliman ) Odbočte doleva ( dur aaliser) až _____ ( ) za _____ ( ) před ______ ( ) Hledejte ______ ( ) křižovatku ( ) sever ( coura ) na jih (zhanub ) Východ (žralok ) západ (erb ) nahoru ( lfuk ) dolů (ltacht )

Taxi

Tašky! ( !) Vezměte mě na _____, prosím. ( ) Kolik stojí cesta do _____? ( ?) Vezmi mě tam, prosím. ( )

Přenocování

Máte volné pokoje? ( ) Kolik stojí pokoj pro jednu osobu/dvě osoby? ( ) Jsou v této místnosti. ( ) . prostěradla? ( ) …koupelna? ( ) …telefon? ( ) …TV? ( ) Mohu nejprve vidět místnost? ( ) Máte něco tiššího? ( ) . více? ( ) . čistič? ( ) . levnější? ( ) Dobře, beru to. ( ) Zůstanu _____ nocí/nocí/nocí. ( ) Můžete mi doporučit jiný hotel? ( ) Máte trezor? ( ) . jednotlivé trezory? ( ) Je v ceně snídaně/večeře? ( ) V kolik hodin je snídaně/večeře? ( ) Ukliďte mi pokoj, prosím. ( ) Mohl byste mě vzbudit v _____? ( ) Dejte mi účet. ( )

Peníze

Přijímáte kreditní karty? ? ( ) Mohl byste mi vyměnit peníze? ? ( ) Kde si mohu vyměnit peníze? ? ( ) Jaký je směnný kurz? ? ( ) Kde je bankomat? ? ( )

Jídlo

Stůl pro jednu/dvě osoby prosím. (Wahed tabla ala wahed/ala zhuzh lehellik ) Mohu vidět menu? (Shave (písmeno P nano výslovnost jako francouzština) nshuf menu ) Jaké je vaše charakteristické jídlo? ( ) Jaká je vaše místní specialita? ( ) Jsem vegetarián/vegetarián. ( ) Nejím vepřové maso. (maniaculsh lham diel halluf ) Jím pouze košer jídlo. ( ) Udělejte prosím méně tuku. (naxu lehellick leadem ) snídaně (fluoru ) večeře (LED ) večeře (Lyashaa ) Chci ____. (Ena se oholí. ) Chci jídlo s ____. ( ) kuře (jež ) hovězí maso (lham bygri ) ryby (lhots ) vepřové maso (lfam halluf ) klobása (košer ) sýr (odroda ) vejce (beid ) salát (šaláda ) (čerstvá) zelenina (Khodra ) (čerstvé) ovoce (dezert, ovocný ) toast (toast ) těstoviny (makaróny ) rýže (vyrostl ) fazole (milující ) hamburger (hamburger ) biftek ( ) houby (žampiony ) oranžová (bartukal, limun ) jablko (tfeh ) banán (банан ) ananas (ananas ) bobule (nic takového neexistuje, všechny bobule se nazývají svými jmény ) hroznový ( aneb) Můžete mi prosím dát sklenici _____? (atheni lehellick kes ) Můžete mi prosím dát šálek _____? (atheini lehellik tasa ) Můžete mi prosím dát láhev _____? (atheini lehelická kara ) …káva (kauah ) . čaj (tyto ) . šťáva (aser ) . minerální voda ( ) . voda (lma ) . pivo (birra ) …červené/bílé víno ( ) …vodka ( ) …whisky ( ) …rum ( ) …perlivá voda (lma fiya plyn ) . pomerančový džus (Aser Dyel Limoun ) . cola ( ) Dejte mi prosím ____. (atheni lehellick ) sůl (mlha ) pepř (bazar ) olej (zits ) Číšníku! (garcon! ) Skončil jsem. (sůl ) Mám plno. (shbaat ) Bylo to skvělé. (kenet bnin bzaf ) Můžete to smazat ze stolu. (Nakkei Tablea ) Dej mi prosím účet. (ateyni lehellik hseb )

Bary

Prodáváte alkoholické nápoje? ( ) Je tu číšník? ( ) Prosím, jedno pivo/dvě piva. ( ) Prosím, sklenku červeného/bílého vína. ( ) Jeden půllitr, prosím. ( ) Prosím, jednu láhev. ( ) Je zde bufet? ( ) Ještě jeden, prosím. ( ) Kdy zavíráte? ( )

nákup

Máte to v mé velikosti? (andkum kyesi ena ) Kolik to stojí? (pshkhel edo? ) Je to příliš drahé. (Khalia bzaf ) Přijmete _____? (pojďme. ) drahé (Halia levné (rhesa ) Nemůžu si to dovolit. (Kashalia ) Nechci to. (Mabritsh eda ) Podvádíš mě. (Kadhakaliya ) Nemám zájem. (Llya, mabritsh – ne, nechci ) Dobře, beru to. (wahha, hanahhodu ) Dejte mi prosím balíček. (Atheini lehellik pake ) Máte zásilku (do zahraničí)? ( ) Dáme si dva. (Ateyni zhuzh ) Potřebuji… (Hassni. ) …zubní pasta. (Dontifries ) . zubní kartáček. (Schitsa Dyel Snel ) . tampony. ( ) …mýdlo (Sabun ) . šampon (šampon ) . aspirin (lék proti bolesti) ( ) . lék proti nachlazení (nemocná chřipka ) . lék na žaludek ( Dua díl l střecha ) . břitva (Makina Dyel Hsena ) . deštník (mdylla ) . opalovací mléko ( ) . pohlednice (poštovní karta ) . poštovní známky (označit poštou ) . baterie (hajra ) …papír (warka ) …pero (styl ) . knihy v ruštině (ktuba brussia ) . časopisy v ruštině (Prodejna Broussia ) . noviny v ruštině (časopis Broussia ) . Anglicko-ruský slovník (dixioner ongle-rusko )

Řízení

Chci si půjčit auto. ( ) Mohu uzavřít pojištění? ( ) STOP ( ) jednosměrný provoz ( ) dej přednost v jízdě ( ) zákaz parkování ( ) omezení rychlosti ( ) čerpací stanice ( ) benzín ( ) nafta ( )

Policie

Neudělal jsem nic špatného. ( ) Nerozuměli jsme si. ( ) Kam mě to vedeš? ( ) Jsem zatčen? ( ) Jsem občan Ruska. ( ) Chtěl bych mluvit s ruskou ambasádou/konzulátem. ( ) Chci mluvit s právníkem. ( ) Mohu nyní zaplatit pokutu? ( )

Tento slovníček frází nedokončený. S jeho pomocí těžko něco pochopíte. Pokud umíte jazyk, pomozte prosím s překladem. Vpřed!

Marocký arabský dialekt je hlavním jazykem Maroka.

• 1 Průvodce výslovností
  • 1.1 Glasnye
  • 1.2 Souhlásky
  • 1.3 Běžné dvojhlásky
  • 2.1 Základní
  • 2.2 Problémy
  • 2.3 Čísla
  • 2.4 Čas
    • 2.4.1 Hodiny
    • 2.4.2 Doba trvání
    • 2.4.3 Dny v týdnu
    • 2.4.4 měsíce
    • 2.4.5 Jak psát čas a datum
    • 2.6.1 Autobus a vlak
    • 2.6.2 Pohyb
    • 2.6.3 Taxi

    Průvodce výslovností[editovat]

    Samohlásky[editovat]

    Souhlásky [editovat]

    h – číst jako ukrajinský G

    Běžné dvojhlásky[editovat]

    Seznam frází[editovat]

    Základní[editovat]

    Ahoj. . (Salam u alaikum ) Dobrý den. . (Salam ) Jak se máš? ? (Kideirin? Lyabez? Becher?) Dobře, děkuji. . (Kulshi mzyen, ahamdulilla ) Jak se jmenuješ? ? ( A Smithek?) Jmenuji se ______. ______. (Kovárna _____ .) Moc ráda tě poznávám. . (Tasharafna ) Prosím (žádost). . ( Lehellick) Děkuji. . (Shukran ) Prosím (odpověď na vděčnost). . (Pskha ) Ano. . ( Naam nebo Eeeh ) Ne. . (LLya ) mohu se prosím zeptat (věnovat pozornost). . (Lehellik, mumkin nsuulek ) Promiň (Omlouvat se). . (Smekheliya ) Sbohem. . (Sakra ) Ahoj (rozloučení). . (Sakra, sbohem ) Nemluvímnázev jazyka [Fajn]. [ ]. (Manhadarsh ​​​​b „jméno jazyka“ [mzyen]) Mluvíte rusky? ? (Kathadar Brussia?) Mluví tu někdo rusky? ? (Shi uahed kathadar hna brussia?) Pomoc! ! (Saaduni!) Opatrně! ! (Andek!) Dobré ráno. . (Sbah Lher ) Dobré odpoledne. . (= ahoj ) Dobrý večer. . (= ahoj ) Dobrou noc. . (Řekla Lilya ) Dobrou noc. . (Řekla Lilya ) Nechápu. . (mafemtsh ) Hledám toalety? ? ( WC Finn Kane?)

    Problémy[editovat]

    Nech mě být! ( Baad mynni) Nedotýkej se mě! (Motherkarbinish DOSLOVA – nepřibližujte se) Zavolám policii (hadi naet polis ) POLICIE! (Polis!) Zastavte zloděje! (Shiddu shfar!) Potřebuji vaši pomoc (Aunni – pomoz mi ) Je to naléhavé! (edo darori!) jsem ztracen (Tleftt ) Ztratil jsem tašku (Tyuadyrt saki ) Ztratil jsem peněženku (točit s pstami ) jsem nemocný (Ena mrid -m.rod, ena mrida -f.rod ) jsem zraněný (Ena Majrokh ) Potřebuji lékaře (Hassni Tbib ) Můžu ti zavolat? (mumkin naet myn andkum?)

    Čísla [upravit]

    1 (umyl ) 2juju ) 3doutnající ) 4арба ) 5sardel ) 6 stya) 7sbaa ) 8tma ) 9tsyod ) 10ašra ) 11achdaš ) 12naše ) 13tltash ) 14rbataš ) 15hamstash ) 16Skrýš ) 17sbatash ) 18tma ) 19tsaatash ) 20Ashrin ) 21umyl tě ashrin ) 22tnin u ashrin ) 23doutnající v Ashrinu ) 30mšice ) 40arbein ) 50horký vítr v sahaře ) 60teen ) 70sbane ) 80tmanin ) 90tseyn ) 100mya ) 150mya u khamsin ) 200Mitin ) 300doutnající ) 400rbamya ) 500hamsamya ) 1 000 (elf ) 2 000 (diblík ) 5 000 (hamsa elf = hamsalef ) 1 000 000 (milión ) 1 000 000 000 (miliar ) číslo (nemra ) polovina (nss ) méně než něco (kal myn. ) víc než něco (ktyar myn. )

    čas[editovat]

    Nyní (deba ) později (mynbaad ) dříve (kbel ) ráno (sbach ) den (naar ) večer (taneční ) noc (lil ) ráno (Myn sbach ) během dne ( f naar ) Večer (taneční ) v noci (f lil )

    hodiny[upravit]

    час (Saha ) dvě hodiny (saatén ) tři hodiny (doutnající suee ) čtyři hodiny (arba t suee ) pět hodin (hamsa t suee ) šest hodin (stya suee ) sedm hodin (sbaa t suee ) osm hodin (tmanya t suee ) devět hodin (tceod suee ) deset hodin (ashra t suee ) jedenáct hodin (hdash suee ) dvanáct hodin (‘tnash suee ) poledne (dohor ) půlnoc (Tnash diel lil ) půl hodiny (nss saha )

    Délka [upravit]

    _____ minuta/minuty/minuty _____ (tkeka, tkeka ) _____ den/dny _____ (Naar, pojďme ) _____ týden/týdny/týdny _____ (Usboa ) _____ měsíc/měsíce/měsíce _____ (Shaar, Shorein ) _____ rok/roky _____ (AAm, amain, snin )

    Dny v týdnu [editovat]

    Dnes (lume ) včera (Barkh ) Zítra (jo ) tento týden (Ed usboa ) minulý týden (Je v pořádku dezet? ) příští týden (Usboa zheya ) pondělí (Tnin ) úterý (Doutnat ) středa (Lyarba ) čtvrtek (Khmiové ) pátek (Jamaa ) Sobota (nalít ) neděle (Lhad )

    měsíce[editovat]

    ledna (Yaneir ) února (Fabrair ) březen ( ‘Mars’) duben (abril ) květen (Smět ) června ( yunyo) července (Julius ) srpen (poryv ) září ( Shutenbyr) října (říjen ) listopad ( ‘nuenbir’) prosince ( duzhenbyr)

    Jak napsat čas a datum[editovat]

    Barvy[editovat]

    Černá (khal ) bílá (abied ) šedá (Gris (francouzsky) nebo Khal Baird ) červená (achmarský ) modrá (Paprsek ) modrá (Zrak Baird ) žlutá (asfar ) zelená (akhdar ) oranžová (limunium ) fialová (MOV (francouzština) ) hnědá (kauii )

    Doprava[editovat]

    Autobus a vlak[editovat]

    Kolik stojí letenka do _____? (pshkhel biye f. ?) Jeden lístek do _____, prosím. (Wawed biye f. lehelický.)Kam jede tento vlak/autobus? (Fin hadiy edak tren/tobis?) Kam jede vlak/autobus do _____? ( Fin Kane Tran/Tobis f. ?) Zastavuje tento vlak/autobus v _____? (Edak tran/tobis khadiukaf f. ?) Kdy odjíždí vlak/autobus do _____? (jméno khadiimshi tran/tobis f. ?) V kolik přijíždí tento vlak/autobus v _____? (jmenuj se hadiuasal tak tren/tobis?)

    pohyb[editovat]

    Jak se dostat do_____? ( ?) . autobusové nádraží? ( ?) . LETIŠTĚ? ( lmatar?) . nádraží? ( ?) . hotely _____? ( ?) . ubytovna pro mládež? ( ?) . ruský konzulát/velvyslanectví? ( esifara erusko?) . střed? ( ?) Kde je hodně _____? ( ?) . bary? ( ?) . hotely? ( ?) . atrakce? ( ?) . restaurace? ( ?) Můžete prosím zobrazit _____ na mapě? ( ?). ulice (zanca ) Odbočte doprava (dur aaliman ) Odbočte doleva ( dur aaliser) až _____ ( ) za _____ ( ) před ______ ( ) Hledejte ______ ( ) křižovatku ( ) sever ( coura ) na jih (zhanub ) Východ (žralok ) západ (erb ) nahoru ( lfuk ) dolů (ltacht )

    taxi [upravit]

    Tašky! ( !) Vezměte mě na _____, prosím. ( ) Kolik stojí cesta do _____? ( ?) Vezmi mě tam, prosím. ( )

    Přes noc [upravit]

    Máte volné pokoje? ( ) Kolik stojí pokoj pro jednu osobu/dvě osoby? ( ) Jsou v této místnosti. ( ) . prostěradla? ( ) …koupelna? ( ) …telefon? ( ) …TV? ( ) Mohu nejprve vidět místnost? ( ) Máte něco tiššího? ( ) . více? ( ) . čistič? ( ) . levnější? ( ) Dobře, beru to. ( ) Zůstanu _____ nocí/nocí/nocí. ( ) Můžete mi doporučit jiný hotel? ( ) Máte trezor? ( ) . jednotlivé trezory? ( ) Je v ceně snídaně/večeře? ( ) V kolik hodin je snídaně/večeře? ( ) Ukliďte mi pokoj, prosím. ( ) Mohl byste mě vzbudit v _____? ( ) Dejte mi účet. ( )

    peníze[editovat]

    Přijímáte kreditní karty? ? (WOSH KEIN ENDKUM PEIMO PAR KART? ) Mohl byste mi vyměnit peníze? ? (IMKENLIK SHONJILIYA FLYUS ) Kde si mohu vyměnit peníze? ? (FIN ANA NKDR SHONJE LFLYUS ) Jaký je směnný kurz? ? (MSH HAL. (ORO, DOLAR) ) Kde je bankomat? ? (FIN KEIN EHNA GUISHE )

    jídlo[editovat]

    Stůl pro jednu/dvě osoby prosím. (Wahed tabla ala wahed/ala zhuzh lehellik ) Mohu vidět menu? (Shave (písmeno P nano výslovnost jako francouzština) nshuf menu ) Jaké je vaše charakteristické jídlo? ( ) Jaká je vaše místní specialita? ( ) Jsem vegetarián/vegetarián. ( ) Nejím vepřové maso. (maniaculsh lham diel halluf ) Jím pouze košer jídlo. ( ) Udělejte prosím méně tuku. (naxu lehellick leadem ) snídaně (fluoru ) večeře (LED ) večeře (Lyashaa ) Chci ____. (Ena se oholí. ) Chci jídlo s ____. ( ) kuře (jež ) hovězí maso (lham bygri ) ryby (lhots ) vepřové maso (lfam halluf ) klobása (košer ) sýr (odroda ) vejce (beid ) salát (šaláda ) (čerstvá) zelenina (Khodra ) (čerstvé) ovoce (dezert, ovocný ) toast (toast ) těstoviny (makaróny ) rýže (vyrostl ) fazole (milující ) hamburger (hamburger ) steak ( ) houby (žampiony ) oranžová (bartukal, limun ) jablko (tfeh ) banán (банан ) ananas (ananas ) bobule (nic takového neexistuje, všechny bobule se nazývají svými jmény ) hroznový ( aneb) Můžete mi prosím dát sklenici _____? (atheni lehellick kes ) Můžete mi prosím dát šálek _____? (atheini lehellik tasa ) Můžete mi prosím dát láhev _____? (atheini lehelická kara ) …káva (kauah ) . čaj (tyto ) . šťáva (aser ) . minerální voda ( ) . voda (lma ) . pivo (viir ) …červené/bílé víno ( ) …vodka ( ) …whisky ( ) …rum ( ) …perlivá voda (lma fiya plyn ) . pomerančový džus (Aser Dyel Limoun ) . cola ( ) Dejte mi prosím ____. (atheni lehellick ) sůl (mlha ) pepř (bazar ) olej (zits ) Číšníku! (garcon! ) Skončil jsem. (sůl ) Mám plno. (shbaat ) Bylo to skvělé. (kenet bnin bzaf ) Můžete to smazat ze stolu. (Nakkei Tablea ) Dej mi prosím účet. (ateyni lehellik hseb )

    Bary[editovat]

    Prodáváte alkoholické nápoje? ( ) Je tu číšník? ( ) Prosím, jedno pivo/dvě piva. ( ) Prosím, sklenku červeného/bílého vína. ( ) Jeden půllitr, prosím. ( ) Prosím, jednu láhev. ( ) Je zde bufet? ( ) Ještě jeden, prosím. ( ) Kdy zavíráte? ( )

    Nakupování[upravit]

    Máte to v mé velikosti? (andkum kyesi ena ) Kolik to stojí? (pshkhel edo? ) Je to příliš drahé. (Khalia bzaf ) Přijmete _____? (pojďme. ) drahé (Halia levné (rhesa ) Nemůžu si to dovolit. (Kashalia ) Nechci to. (Mabritsh eda ) Podvádíš mě. (Kadhakaliya ) Nemám zájem. (Llya, mabritsh – ne, nechci ) Dobře, beru to. (wahha, hanahhodu ) Dejte mi prosím balíček. (Atheini lehellik pake ) Máte zásilku (do zahraničí)? ( ) Dáme si dva. (Ateyni zhuzh ) Potřebuji… (Hassni. ) …zubní pasta. (Dontifries ) . zubní kartáček. (Schitsa Dyel Snel ) . tampony. ( ) …mýdlo (Sabun ) . šampon (šampon ) . aspirin (lék proti bolesti) ( ) . lék proti nachlazení (nemocná chřipka ) . lék na žaludek (posouvat střechy ) . břitva (Makina Dyel Hsena ) . deštník (mdylla ) . opalovací mléko ( ) . pohlednice (poštovní karta ) . poštovní známky (označit poštou ) . baterie (hajra ) …papír (warka ) …pero (styl ) . knihy v ruštině (ktuba brussia ) . časopisy v ruštině (Prodejna Broussia ) . noviny v ruštině (časopis Broussia ) . Anglicko-ruský slovník (dixioner ongle-rusko )

    řízení[editovat]

    Chci si půjčit auto. (brhit nahud tonobilya f umístění ) Mohu se pojistit? (imkenli nahud asyurons ) STOP (milovat ) jednosměrný provoz ( ) dej přednost v jízdě (hllium trek ) žádné parkování (makeinsh parkování ) omezení rychlosti ( ) tankování (bomba d lesasns ) benzín (sonplo nebo esans ) motorová nafta (motorová nafta )

    policie[editovat]

    Neudělal jsem nic špatného. (ana makandersh wualyu ) Nerozuměli jsme si. (ana mafemtiksh u nta mafemtinish ) Kam mě vedeš? (fin katjibuni ) Jsem zatčen? (wosh ana mgebbs ) Jsem občan Ruska. (ana ruština ) Chci mluvit s ruskou ambasádou/konzulátem. (brhit ndar maa sefara d rusko ) Chci mluvit s právníkem. (brhit ndar maa muhami ) Mohu nyní zaplatit pokutu? (imkelli nhalls kitons deba )